Zážitek dnešního dne

V místním metru je zvykem, že v době, kdy je tam největší nával, se na Něvském prospektu, kde nasedá a vysedá nejvíc lidí, v jednom z vlezů zavře vchod a v druhém zas východ (současně). Nevím, jaký to má smysl, ale zkusím se na to zeptat (vůbec se tu chci místních zeptat na víc věcí - např. dneska mě v Puškinově bytě napadla otázka, proč je v ruštině cena za focení 100 rublů a za natáčení na video 200 a v angličtině 3x tolik. Taky by mě zajímalo, jaký smysl mají paní v každém pokoji, ale to jsme zas u těch umělě vytvářených pracovních míst, že). Asi prostě taková zkouška nervů. Možná má tento fígl s metrem prostě místní vychovávat a udržovat v té jejich poslušnosti, smířenosti, "davovosti" a letargii. Ale místní si to nechají líbit, oni jsou vůbec se vším smíření. Proto to tu chodí tak, jak to tu chodí. Už tu na to dost nadávám. Nechci působit jak xenofob, já se jejich situaci snažím pochopit, snažím se pochopit příčiny, které za to mohou, ale to neznamená, že se s tím špatným, co tu je, smířím (jako místní). Protože se špatným bychom se smiřovat neměli. Bohužel jediné, co můžu udělat, je to, že si furt v hlavě opakuju jako nějakou mantru větu, kterou používal Hančin tata, když se potkal s ňákým debilem ("Běž do p..."). Ale dnes jsem se pustila i do jedné malinké akce, ale k tomu se dostanu později, nějak jsem odbočila od toho metra.
No, takže dneska od 18 do 19 měl vlez na kanálu toho, co jí hřiby, zavřený vchod, tak nejdřív jsem zauvažovala o cestě autobusem, ale ten jsem už před nějakou dobou zcela zavrhla (kdo opakovaně zažil, tak pochopí), tak jsem se vydala do vlezu na Michajlovské ulici. Tož tam bylo dost narváno a já udělala nerozvážné rozhodnutí tam také vlézt. Šlo o rozhodnutí nezvratné, protože jak už jsem se jednou dostala do toho davu, nebylo úniku a dav mě donesl až k eskalátorům. Cestou jsem na únik zoufale myslela, protože se nedalo moc dýchat a má intimní zóna byla narušována ze všech stran (což tu ovšem není nic neobvyklého, bohužel). Cesty zpět nebylo, protože ve vlezu na Michajlovské ulici byl pro změnu zavřený východ. Naštěstí se pak objevil "únik stranou" a osvobodiv se z davu, sedla jsem si ke zdi a přes plastovou ohradu pozorovala, co se děje za ní. Protože já se toho účastnit nemusím! Hlavně tu člověk nesmí zapomenout na to, co je jeho právem - možnost výběru. A tak jsem si vybrala, že rači budu hodinu jen tak sedět v metru a čekat, až se to trochu uvolní, než abych se účastnila toho "úžasu" (to je z ruštiny, abych předešla nějakým nedorozuměním, znamená to "hrůza", "děs", "úděs" apod.). Tož to byl fakt mazec. Představte si dav lidí, tělo na tělo, jak se prostě mechanicky, bezmyšlenkově a smířeně účastní všeobecného pohybu vpřed. Jako zvěř hnaná na jatka. Občas tento masový pohyb vyrušil opodál stojící příslušník, který z davu vytáhl nějakou dvojici, vůbec netuším, čeho se mohli dopustit, protože v tom masovém pohybu nebylo moc prostoru na nějakou samostatnou cílenou akci, ale příslušník jim ukazoval nějakou vyhlášku a bral od nich pokuty. Prostě ta místní pruda.
K 19 hodině začal dav trochu řídnout, tak aby si lidé náhodou neužívali trošku svobodného prostoru, příslušník zavřel jeden z eskalátorů, takže před zbývajícími dvěma se opět vytvořila ta jednolitá masa těl. Aspoň, že za chvíli začal tento eskalátor jezdit naopak, což znamenalo, že se tento vlez "načal rabotať i na východ". Řekla jsem si, že poté, co vylezou první lidi, že se teda odhodlám a vlezu do toho metra, už tam přece jen bylo podstatně méně lidí (ale furt dost, tu si osobního prostoru moc neužijete). A jak si tak jedu po eskalátoru a blížím se k jeho konci, vidím, jak nějací lidé, očividně neznalí turisté, natáčí na video, jak jede eskalátor nahoru. Tu se v metru nesmí fotit, natož pak natáčet. A taky vidím, jak soudružka v kabince u ekalátoru volá příslušníkovi nahoře, ať si je pak pěkně odchytne a pokutuje je. Tak jsem neváhala a její úmysly ji zkazila a poradila jsem tomuto španělskému páru, ať vyjde druhým vchodem. Tak to byla má malá akce ;)
A tu je malá ukázka toho, jak to dneska probíhalo. Snad si díky množství a frekvence lidí dokážete představit i to, co tomu předcházelo - tu obrovskou masu lidí před turnikety.

a tady ještě jedno dřívější video, takhle to vypadá v metru "normálně", tj,. když "rabotaet vchod i vychod". Připomnělo mi to Metropolis. A o metru psala i Míša, tak si to přečtěte: http://wolvesinthestreets.blogspot.com/2008/12/mezitm.html

A jinak jsem dneska dala svou poslední zkoušku a včera jsem se naposled potkala s bacilem, tož dobré! A náladu mi na Čornoj rečke taky spravil příjemný pán na vrátnici na kolejích a taky pán, co ochotně pomáhal slepci v metru, přece jen se tu najde i pár výjimek z toho všeobecného přístupu k druhým lidem ("v paži").
Též jsem dneska byla na děkanátu a ptala jsem se, jak moc před odletem musím přijít něco vyřizovat, tož se proděkanka rozhodla, že jeden papír mi může dát už teďka - abych mohla odjet, musím mít asi 6 razítek (od knihoven a z kolejí - tam musím ovšem nejdřív umýt okna..)
A taky jsem si vzpomněla, jak předtím, než jsme sem jely, Míša našla nějaký blog, kde ta holka, co tu byla, psala, jak je to tu všecko hrozné, tak jsme si říkaly, že to bude asi nějaká kráva, co se na všecko dívá tak negativně; ať si nestěžuje, když tu chtěla jet. Ale už jí úplně chápu.

Onehdá se mě někdo ptal na ty medvědy na ulici, tak tu máte jednoho dnešního: