Museum náboženství

(tenhle zápis můžu publikovat až dnes, ač je napsaný včera, bo to večer vypadl net, což se tu občas stává…)
Rozhodla jsem se, že budu ve čtvrtek po hodině Teorie komunikace (dneska nám A.V. přál k MDŽ a jako dárek nám odpadá další hodina, což je od něho hezké) chodit do muzeí. Vypravila jsem se na další prohlídku Ermitáže, leč na místě jsem zjistila, že je zrovna den zadarmo (první čtvrtek v měsíci), tudíž tam bylo lidí jak naprcaných, tož jsem si řekla, že to mám v paži a půjdu se podívat do nějakého jiného musea. Namířila jsem si to k chrámu sv. Izáka (kde je též museum), cestou jsem si ale vzpomněla, že bych mohla konečně poslat pohledy, tak jsem si to zamířila nejdřív na hlavní poštu (K.A. říkal, ať to rači posílám odtud, je větší šance na to, že to dojde). Tam jsem ztvrdla tak 3/4 hodiny, protože pro zásilky do zahraničí byla otevřená jen jedna přepážka a tak to dost trvalo, navíc paní přede mnou, co posílala balík, ho neměla zabalený a nechala si to balit až tam, potížistka (takže než to pošťačka zabalila a paní napsala adresu, to též nebylo hned). No, tak doufám, že ty pohledy aspoň dojdou.
No, a naproti pošty je Museum náboženství, tak jsem si řekla, že zajdu tam a Izáka si nechám na jindy. Tož bylo to tam fakt zajímavé a taky tam byla úplně superní výstava fotek z Nepálu, hned bych tam jela. A taky jsem si vzpomněla na Harpu, bo na některých fotkách bylo vyfocené i tzv. indické boa, co jsme od Harpy dostaly (a Harpa mi dneska napsal mail, tož na té telepatii asi něco bude, nestalo se mi to tu poprvé, co jsem na někoho vzpomínala a on na mě zrovna též).
V museu se mohlo fotit jen s povolenkou, do níž jsem odmítla investovat, ale pár fotek jsem vyfotila (musím přece trénovat na svou špionážní činnost v knihovnách), tak se můžete podívat: http://hani4.rajce.idnes.cz/museum_nabozenstvi/ Omluvte kvalitu, ale protože šlo o ilegální focení, muselo být rychlé a nenápadné, na nějaké štelování nebyl čas.
Ovšem vrcholem dnešního dne bylo to, že se mi podařilo vyřídit si šalinkartu!!! Hned na druhý pokus ;) Nicméně, asi abych si to zas tak neužívala, tak když jsem se chtěla vrátit z města na kolej, tak metro v tom směru bylo zavřené. Ale i tak jsem si předtím na oslavu tohoto úspěchu zašla na pyški (to jsou takové smažené kroužky, pocukrované) a bílé kafe, co mi doporučovala Míša, která byla v Pitěru minulý semestr (a jejíž blog si můžete přečíst zde: http://www.wolvesinthestreets.blogspot.com/). Stálo to za to a v té kavárně byla kočka, co vypadala jak Mates.