Škola

Už jsem navštívila obě své přednášky (kurz ruštiny na kolejích nepočítám), tak jsem si řekla, že napíšu něco o škole, co tu studuju.

Jmenuje se Sankt-Petěrburgská státní univerzita kultury a umění (dříve Univerzita kultury a umění N.K.Krupské) a je to taková směsice fildy, FSS a hudební fakulty JAMU. Takže tu potkáte vesměs normálně vypadající lidi, protože tady je alternativou vypadat normálně. Studuju na knihovnicko-informační fakultě, která se dělí ještě na několik specializací, ale to se mě netýká, protože mám individuální plán, takže moje specializace „knihovnictví a bibliografie“ je jen pouhou formalitou. I zde, stejně jako u nás, je knihovnictví převážně ženskou záležitostí. Na první přednášku se mnou chodí 1 kluk a na druhou dokonce 4!
Škola je normální bludiště, zdá se, že i zde je jakousi „knihovnickou biblí“ Jméno růže od Umberta Eca a zakladatelé školy v ní našli zdroj inspirace. Už po těch asi 10 návštěvách trefím na děkanát, ale najít cestu ven mám ještě problémy. Obě přednášky se naštěstí učí ve stejné posluchárně hned v přízemí, ale když chcete jít na záchod, je to složitější, protože je tu průměrně jeden záchod na 2 patra a mnohdy to není jen o tom vyjít po schodech nahoru. Co se týče záchodů, s toaleťákem, natož pak s mýdlem tam nemůžete počítat.
Co se výuky týče, nemám možnost srovnání s někým jiným, protože mám obě přednášky s Arkadijem Vasiljevičem Sokolovem, ale začátek je jak na základce – chce po nás, ať ho zdravíme povstáním. Kromě celkového časového posunu (v Petrohradu platí moskevský čas, tj. o 2 hodiny víc než u nás), je zde posun i v čase akademickém a z naší akademické čtvrthodinky se průměrně stává akademická pětadvacetiminutovka.
Ale jinak A.V. v pohodě, mluví celkem pomalu a srozumitelně (pravda dneska jsem spoustu věcí nestihla, protože jsem ty slovíčka neznala a on to nezopakoval), diktuje nám, co si máme zapsat, taky nám řekl, že na další hodinu si máme donést fixy, ať si můžem nakreslit základní schéma intelektuálních informačních systémů hezky barevně. Jak už jsem psala jinde, je můj zdejší vedoucí diplomky a bere to celkem zodpovědně a literaturu mi půjčuje domů, což je supr, bo si ji můžu ofotit. V knihovně totiž momentálně nefungují výpůjčky a navíc spoustu knih můžete studovat jen v čítárně, která je úplně někde jinde než knihovna, a knížky z nějakého speciálního fondu můžete studovat jen v místnosti s katalogy. V elektronickém katalogu jsou jen knížky od roku 1995, zbytek hledáte v lístkovém. V lístkách se můžete přehrabovat sami, tož doufám, že v tom někdo neudělá bordel a pak nic nenajdu. Tož ještě, že mám toho Arkadije Vasiljeviče!